Onemocnění pohybového aparátu psů

Pohybový aparát psů je namáhán již od útlého věku a s postupem času dochází k jeho opotřebení. Přesnou a jasnou příčinu se nedaří mnohdy odhalit a můžeme pouze spekulovat, co bylo počátkem onemocnění pohybového aparátu. Protože pejsek nám není schopen sdělit, co ho bolí, rozpoznáme problémy s pohybovým aparátem až v pokročilém stavu, kdy dochází k omezení hybnosti.

Příčiny onemocnění pohybového aparátu

1. Genetické předpoklady
2. Úrazy
3. Extrémní namáhání ještě nevyvinuté kostry
4. Výživa

Která plemena trpí nejvíce?

Obecně je možné říci, že pohybový aparát je nejvíce zatížen u malých a trpasličích plemen. Tito malí pejsci musejí často zdolávat nepřiměřené překážky v podobě schodů, výskoků do výšky a seskoků dolů. Problémy s klouby a s páteří proto na sebe nenechají dlouho čekat.

Projevy onemocnění pohybového aparátu

První varovný signál, který organismus pejsků vysílá, je kulhání. Tělo nás tak informuje o tom, že není něco v pořádku, a že pejsek pravděpodobně trpí velkými bolestmi. Pokud zaznamenáme kulhání nebo stav, kdy se pejsek pohybu po jedné končetině vyhýbá, je nutná návštěva lékaře. Důkladným vyšetřením lze velmi brzy zjisti, jak závažný problém je.

Nejčastější onemocnění pohybového aparátu

1. Artróza

Artróza představuje opotřebení kloubů v důsledku, úrazu nebo nadměrného zatěžování kloubů. Preventivně lze artróze předcházet podáváním kloubní výživy, v těžších případech se přistupuje k operativnímu, finančně náročnému, řešení.

2. Křivice

Toto onemocnění se nejčastěji objevuje u štěňátek mladších půl roku. Projevuje se křivě narostlými končetinami, k čemuž dochází v důsledku nedostatku vitaminu D.

3. Dysplazie kyčelního kloubů

V tomto případě hovoříme o dědičném onemocnění postihující kyčelní klouby. Správnou výživou a přiměřeným pohybem zejména v prvních dvou měsících pejskova života můžeme ovlivnit míru rozvoje tohoto onemocnění.